Vrh A

Od středečního rána 27.04.2022 se Misaki začala připravovat na příchod potomka. Místo kde bude rodit si připravovala opravdu důkladně a neustále ho přehrabávala, aby bylo dokonalé. Ve chvílích, kdy si myslela, že je místo připravené, v něm odpočívala do doby, než si to rozmyslela a opět ho znovu přehrabala. 

První kontrakce jí začaly kolem 8. hodiny večer, pozorovala jsem, jestli jí moje přítomnost nebude vadit a nebude raději v pokoji sama. Jelikož nejevila známky nervozity, tak jsem zůstala a čekala, co se bude dít. V jednu chvíli to vypadalo, že bude rodit u mě v peřinách, protože si ke mě lehla a odmítala se pohnout z místa. Mezi kontrakcemi odpočívala a byla celkem v klidu. Po nějaké době jsem se rozhodla ji přesunout do porodničky, protože jsem nechtěla, aby jí praskla voda u mě v peřinách. 

Kolem 11. jí voda konečně odešla a teď teprve začala ta sranda. Já, jako ještě nezkušený chovatel, jsem naštěstí měla na telefonu pomoc od zkušenějších chovatelů, kteří mi byli nápomocni v případě problému. Samozřejmě jsem jim volala, protože jsem si nebyla úplně jistá, jestli to probíhá tak, jak má, ale byla jsem ujištěna, že je to tak v pořádku. Tímto jím moc děkuji za podporu 😊 
Misaki to zvládala dobře, i když chvilkami vypadala, že je trošku zmatená a nevyhnuli jsme se ani zvukovým projevům 😁 Po několika kontrakcích, mezi kterými byly pauzy, kdy mohla odpočívat, se jí povedlo přivést na svět malinkou žížalku (cca v 0:15 hod.). V tu chvíli jako by byla zkušená rodička a přesně věděla, co má dělat. Jsem na ni opravdu moc pyšná 😊

Malinkou jsem nechala poprvé napapat a pořádně Misaki omýt a potom jsem ji zvážila, abych věděla porodní váhu (240g).

Den 1. 

Dopoledne téhož dne jsem vzala Misaki na kontrolu na veterinu, abych se ujistila, že je vše v pořádku. Potom, co se malinká napapala a usnula, jsme ji obalili plyšáky a Misaki jsem odvezla. Díky tomu, že nemám veterináře moc daleko, jsme nebyli pryč dlouho. Kontrola dopadla dobře.

První den po porodu jsem zůstala doma, pozorovala jsem, jak se Misaki stará a jestli se stará tak, jak by správná psí máma měla. Musím říct, že Misaki se starala opravdu špičkově. Krásně malinkou umývala a zahřívala.
Malinká je celkem zvukové nadaná a dokáže si přesně říct ve své vlastní řeči, které rozumí asi jen Misaki, co chce. Je i dost pohyblivá, dokáže poslepu přeplazit půlku porodničky, kde si pak nejspíš uvědomí, že ztratila kontakt s psí maminkou a začne volat, dokud ji Misaki nenavede zpět k sobě. Je opravdu vtipné to pozorovat a to nemluvím o jejích polohách při spaní a horolezeckých schopnostech. 

Rozhodli jsme se, že jelikož je to náš úplně první vrh a ještě k tomu jedináček, tak ji pojmenujeme. Vybrali jsme jméno Amaya. Nebudu lhát, okamžitě mě napadlo, že by jsme si jí nechali... No znáte to 😁

Večer jsem ji opět zvážila, abych věděla, jestli opravdu papá tak dobře jak to vypadá. A opravdu papá moc dobře, přece jen má na výběr z mnoha výdejních míst. Její váha stoupla na 277g. Z žížalky, která na nás vykoukla na svět, se stává pěkná kulička 🤗

Den 3.

Třetí den byl pro nás všechny malinko změnou od stereotypu (spát, jíst, spát, jíst, sem tam houknout). 

Amaya se celkem rychle naučila jak se pohybovat po porodničce a v případě, že se ztratí, tak zavolá mámu, která ji navede správným směrem. Během dneška zvládla několikrát obkroužit kolem porodničky pod rantlem proti zalehnutí. Během cesty si párkrát schrupla, aby měla sílu na pokračování v dobrodružství. 

Myslela jsem si, že dvířka do porodničky budu muset zavírat až ve chvíli, kdy se rozkouká. Omyl, Amaya zkoumá své okolí celkem pečlivě a dost rychle. Dokonce se jí povedlo, jednou utéct mimo porodničku. Díky pomoci Misaki se vyškrábala zpět, kde po novém zážitku okamžitě usnula.
V tu chvíli mi došlo, že otevřená dvířka už nepřipadají v úvahu. 

Během dne jsem si na kameře jsem si všimla, že v brzkých ranních hodinách Amaya zkusila kaskadérský kousek, kdy se skutálela ze zad Misaki. Už dva dny jsem jí pozorovala, jak se snaží na ně vylézt a když se to konečně povedlo 🎉, tak byla zase rychle dole 😂
Myslím, že další pokus na sebe nenechá dlouho čekat 😁

Samozřejmě nás neminulo ani další vážení a k mému překvapení se Amaya snaží pokořit hranici 400g 🤣 navážila jsem 360g. No, co si budeme povídat, tímto tempem z ní nebude Shiba, ale Hokaido 😂

Pozn:
Tento den byl pro mě celkem těžký po citové stránce. Od 60tého dne březosti jsem s Misaki spala v pokoji. No, jelikož se ve mě začal opravdu hodně mlátit pocit toho, že malinkou nedáme, jsem musela přestřihnout pupeční šňůru a jít spát do ložnice. Pro někoho to může být vtipné, ale věřte mi, že je to opravdu náročné. Já se do malinké zamilovala v první moment, kdy se narodila, kdy jsem ji ještě mokrou od plodové vody držela v ruce a utírala jí nosík, aby se mohla pořádně nadechnout. Je to hodně silný zážitek a to pouto se vytvoří neuvěřitelnou rychlostí. 
Myslím, ale že bylo správné rozhodnutí se od nich oddělit alespoň na tu noc. Stejně tam s nimi trávím celé odpoledne a pozoruju 😂
Vzhledem k tomu, jak jsem to prožívala teď, tak jsem zvědavá, jak dlouho mi to bude trvat se oddělit od dalšího vrhu, co mě čeká za necelý měsíc 😂
Beru si z toho to, že je hodně důležité si uvědomit, že i když bych se snažila sebevíc, tak bych nezvládla dát malinké to co by potřebovala a kdyby ano, tak na úkor jednoho z našich psů ve smečce. Vím, že jednou přijde den, kdy si řeknu tohle miminko zůstane doma. A bude to ve chvíli, kdy budu schopna dávat celé smečce stejně pozornosti a lásky 😍

Den 6.

Další nový poznatek je, že Misaki začíná opouštět porodničku za odpočinkem a už se chodí i pomazlit. Malinkou vždy opečuje a když vidí, že je vše v pořádku, tak zajde na drbačku 🙂
Venčení je ale jiná věc, to musí opustit budovu a to zatím moc nezvládá. První dny, chodila ven jen jednou denně, teď se snažíme alespoň 3x, ale většinou to dopadne tak, že zapomene na čůrání a běží ke druhým dveřím kde huláká. Je to ale holka šikovná a tak doma nehodu zatím neměla 👍

Na vážení se zapomnělo, takže nastane zítra. Dle mého odborného názoru 🧐😁, ale roste moc hezky a pěkně nám buclatí 😁

Den 7.

Konečně jsem nezapomněla na vážení 😁 Amaya už převýšila dvojnásobek porodní váhy. K dnešnímu dni váží 540g, je vidět, že si pěkně dopřává 😊

Dneska taky dorazila lízací podložka, do které jí budu dávat dobroty, až nastane správný čas.
Lízací podložka je zázračná věc, která se osvědčuje na uklidnění pejska, při stresových situacích.
Podložky budou mít všechny naše odchovy ve startovacím balíčku na cestu do nových domovů. Proto je na ně začnu učit už od malinka, aby to pak měli noví majitelé jednodušší 😉

Den 12.

Amaya konečně otevřela očička a začala zkoumat jinak než po čuchu 😊

Posledních pár dní byl stereotyp, kdy malinká norníkovala ve všech dekách co zrovna měla v porodničce, dávala si několikrát denně tour de porodnička pod rantlem a opravdu hodně papala a spinkala. To se podepsalo i na její váze má už víc než 700g 😂

Amaya překročila další milník a otevřela očka dokořán. Najednou zrychlila z rychlé želvy na pomalou veverku a to je teda opravdu rozdíl. Utekla během dne už 2x dvířkami ven do pokoje (takže, zákaz otvírání dvířek 😂). Najednou zjistila, že má zadní nožičky a už se nemusí jen plazit a tak začala zkoušet pružnost zadních nožiček. Při pokusech se jakkoli postavit se kýve ze strany na stranu, jako pejsek za oknem v autě 😁. Dál začala ochutnávat vše kolem sebe, takže olizuje na co narazí. 

Je vidět, že s otevřením očiček, začalo pro Amayu spoustu nových věcí. S mnoha z nich si ještě neporadí a tak svou nespokojenost dá jasně najevo huhláním, skřeky a různými pazvuky. Misaki nechává spoustu z těchto zvuků chladnou, přece se nebude zbytečně stresovat, že jo 😁.

No a jedna věc mě baví ze všeho nejvíc a to jsou spací polohy 😃 (přikládám pár fotek). 

Dnešním dnem začíná větší sranda a moc se těším na to co si pro nás Amaya připraví dál. Přibližně za týden jí čeká stěhování z miminkovské porodničky do ohrádky, kde bude mít víc místa na to se bezpečně pohybovat a dělat své vylomeniny, co bude jistě vymýšlet. 

Den 17.

Je až neuvěřitelné, jak je proces růstu u Amayi rychlý. Když koukám na fotky co jsem tu dala před pár dny, tak teď je zase úplně jiná. Dnes proběhlo vážení a má už 1060g, roste raketovou rychlostí 😁, takhle to na plavky v létě nebude 😂

Rozkoukává se víc a víc, je to průzkumnice, takže je neustále v pohybu a zkoumá. Neminula ji ani prohlídka po baráku. Najednou se jí otevřel nový svět a dávala nám dost jasně najevo, že ví, že není jejím pokojíku 😀netrvalo to ale dlouho a na nové prostředí si zvykla. Začala ochutnávat, jak chutná deka, na které se najednou objevila a různě předměty v její blízkosti. Asi usoudila, že je vše v pořádku a bezstarostně usnula na zádech.
Dnes také dostala svůj první obojek, je potřeba aby si už od malička na to zvykala. Nevšimla jsem si, že by to vůbec zaregistrovala, že má něco kolem krku 😏

Jelikož je to jedináček, tak má v porodničce různé plyšáčky, aby se necítila osamoceně, když Misaki přihlíží z vpovzdálí. Je patrné, že ty objekty kolem ní, začala vnímat. Během dne už to není jen o tom, že spinká a papá, ale různě se snaží brát plyšáčky do tlamičky (kdyby měla sourozence, tak by v tuto chvíli probíhali náznaky her) a nebo sedí a rozhlíží se. Žádná z těchto činností se neobejde bez zvukových efektů 😁 dává jasně najevo, že je tady taky.

Její poloha, kdy je rozvalená na zádech a spokojeně spinká, je známka sebevědomí. Myslíme, že to jí rozhodně chybět nebude a ve světě se neztratí 😉
Dáváme si opravdu záležet na tom, aby jsme pro ni vybrali tu nejlepší rodinu, do které půjde. Sice ještě nejsme úplně rozhodnutí, ale něco se nám začíná rýsovat 😉

Den 22.

S blížícím se porodem Betulky jsme se rozhodli Misaki a Amayu přesunout do ohrádky, kterou máme připravenou ve vedlejším pokoji. Amaya roste jako z vody, takže i zvětšení prostoru kolem ní, kde se bude pohybovat je na místě. Má už 1200g takže je to pěknej buclík 😊 dokonce jsem dnes přišla na to, že už se jí klubou první zoubky, to Misaki určitě brzo pocítí při kojení 🤔

V ohrádce se ze začátku necítila úplně bezpečně, což je pochopitelné, když je v novém prostředí. Tento její pocit se, ale během chvíle změnil na totální pohodu a rozvalení se mezi plyšáky, kde si schrupla. To že se Amaya cítí dobře jsme poznali už díky její poloze při spaní (na zádech). Chvilkama mám pocit, že dávat pořád fotky, kde leží jen na zádech je už trošku ohrané, ale ona má opravdu minimum poloh a tato je nejčastější, kterou stihnu vyfotit 😂

Rychlost pohybu se zvětšuje a už pochopila, že se má držet u štěny, aby se jí nožičky nerozjížděly tolik do stran a ona se mohla pokoušet o kroky na všech čtyřech. Dávám tomu už jen chvilku a bude lítat jak drak a to nejen po ohrádce, ale všude kam ji pak vypustíme 😂 (na to se už moc těším, začínáme připravovat venkovní výběh 😁)

Amaya si už krásně hraje s plyšáčky, háže sebou ze strany na stranu a povrčává na ně, k jejímu zklamání, jí ale žádný z nich neodpoví a tak se do něj za trest zakousne 😁 Zkoumá nové objekty v kolem sebe, postupem času jí budeme přidávat různé věci, aby si na ně zvykala a nebyla pak ze všeho vyjevená. 

Den 27. 

Abych nepsala jen o dnešku, včerejšek byl pro Amayu taky obohacen novým zážitkem. Poprvé vyzkoušela něco jiného než maminčino mlíčko. Ochutnala tvaroh z naší místní farmy. Na první pohled bylo vidět, že má úspěch 🤗 ještě to chce zapracovat na technice olizování správného místa, kde ta pochutina je, ale to dopilujeme 😁

Začalo nám období, kdy se Amaya musí pomalu ale jistě začít učit vykonávat potřebu venku 😐
K mému překvapení nám to jde úžasně 🤗  před pár dny jsme to vyzkoušeli poprvé a Amaya okamžitě věděla co má dělat. 
Jen co ji položíme do trávy, tak začne čůrat no a po pár krocích i kakat 🤗😆 Je to moc čistotné štěňátko. 
Taky jsme začali dávat i jiné pochutiny než tvaroh a přišla na chuť paštičce a miluje piškůtky namočené v kozím mléce 🤗 

6. týden

Už ani nestíhám postřehy ohledně Amayi 😁 najednou to nabralo takovou rychlost, až tomu nemůžu uvěřit.
Amaya je neuvěřitelně energetické štěňátko, snaží se rozcupovat všechny hračky co má v ohrádce, když je venku na zahradě, tak je k nezastavení, běhá jako blázen a všechno jí zajímá. Po Yukim zdědila cit pro bylinkářství, protože ke každé rozkvetlé kytičce přičuchává a zkoumá ji. Papá změklé granulky s paštičkou, jogurtem nebo tvarohem a šmakuje jí čím dál víc, i když mlíčko od maminky je stále nejlepší. Probběhlo i první střihání drápků, které zvládla na jedničku 🤗

Misaki se neustále hodně stará, ale už ji také dost zlobí a vybízí ke hře. To se ne vždy Amaye líbí, protože jsme zjistili, že když neni něco podle ní, tak to dává jasně najevo 🤣 je to taková naše vzteklinka.

Amaya už začala poznávat i ostatní členy smečky, ale k jejímu i našemu překvapení o ni nejeví moc zájem. Betka si ji venku ani nevšimne, což je pochopitelné, protože má hlavu plnou svých starostí. No a Yukin, co k tomu říct 😁 to je starosta zeměkoule. Občas k ní čuchne, ale většinou jde pryč a když se chce seznamovat Amaya, tak Yukin dává jasně najevo, že nemá o nějaké přidrzlé štěně zájem 🤣 Asi si u nás moc kamarádů nenajde 🤣

7. týden

Tento poslední týden kdy byla Amaya s námi, byl náročný. Bylo vidět, že je to doba, kdy si začíná dělat pouto k člověku. Vyžadovala neskutečně mnoho pozornosti a nějaké odložení do ohrádky už nepřipadalo skoro v úvahu 😁

V tomto týdnu jsem víc pilovali venčení, začali jsme učit vodítko a zkoušeli i povel sedni. Z malého štěňátka se začala stávat malá slečna a mě začalo docházet, že je ten správný čas na to aby opustila rodné sídlo.
ALE než jsme k tomu emotivnímu dni došli, tak jsme se museli podívat na veterinu 😃

Přesně v den 7. týdnu jsme jeli na veterinu, kde proběhla základní kontrola, čipování a první dávka očkování. Amaya byla úžasná, zvládla to úžasně a nebylo žádné vrčení, štěkání ani kňučení. Prvních pár minut byla trošku opařená z nového prostředí a hromady pachů, ale pak jako by byla doma, začala zkoumat, odpočívat a byla v klidu a trpělivá 🤗 

Po této zkušenosti jsme měli ještě další tři dny na to si ji pořádně užít, než odjede nového domova. Během jednoho dne se pěkně rozpapala a začala papkat granulky bez nějakých caviků. Samozřejmě mamky mlíčko bylo pořád nejlepší a při každé příležitosti se snažila si ještě trošku cucnout. Misaki ale už věděla, že je správný čas na to, aby malinká začala být samostatná a místo toho, aby ji nechala papat, tak si s ní hrála a terorizovala ji 🤣 nejspíš její výchovný postup jak, jí připravit na život 🤣 
Pro mě to byla velice emotivní chvíle, protože přece jen je to naše první štěňátko a prostě naše dokonalá holčička. Celý měsíc co byla na světě jsem ji nenabízela k rezervaci, protože jsem si nebyla vůbec jistá jestli ji dokážeme dát pryč. Avšak, došlo nám, že to bude muset tak být a budeme muset najít správného člověka, který se o ni postará. Teď vím, že se to povedlo a nová panička ke které Amaya jela je ta dokonalá osoba pro naši dokonalou holčičku 💞

V den, kdy Amaya měla odejít, jsem s ní už od 5 ráno seděla na zahradě a hrála si s ní. Snažila jsem si ty poslední chvilky ještě užít. Amaya odjela do nového domova ve 12, předtím jsem měla ale dlouhý rozhovor s novou majitelkou, která je opravdu skvělá a jsem opravdu ráda, že moje rady poslouchala, že se jí nějaké budou hodit. Celou dobu jsem ty slzičky držela, ale jakmile malinká odjela, tak to propuklo 😥 Ještě teď když to píšu ty slzy tečou. 

Každopádně, okamžitě po příjezdu malinké domu jsem dostala zprávy jak to jde a i druhý den jsem informace měla, jak to zvládá a jak se přizpůsobuje. Za to opravdu moc děkuji, protože to ohromně uklidní.
Z Amayi roste velice sebevědomá slečna, která se jen tak něčeho nezalekne. Nemůžu se dočkat, až za ni za nějaký čas zajedu na návštěvu a uvidím, jak si vede a roste do krásy 😍🥰